Tak jsem se dnes vydala společně s naší inčučůnskou skupinkou na slavnostní oběd: Menu-hrstková polévka /tak to jsem rovnou vzdala/ a moravský vrabec s českým knedlíkem/tam bych měla malou poznámku,radši bych pro příště českého vrabce s moravským knedlíkem,pak i toho masa by bylo možná vícero/.Nó, a jako doplněk k dnešnímu Menu jsem si dala čerstvý sladký pigi čaj,neznám lahodnější nápoj.Nó, a tak lelkuji,a najednou ,co nevidím.Kolem mě bílá pára těsně před očima.Šlo to jako od Kandrdase a Velkého Manitů.Koukám a on to vypařený tvaroh z palačinek.Tak co dělat,letí si vzduchem,polapit to nelze a najednou je fuč jako ta Sněhurka nad ohníčkem.Ještě že existují dobří lidé,přiběhla 1 dobrá žena /kuchařka/ a opatrně držíc mističku radši zcela přikrytou s novým bílým tvarůžkem.A Manitů s Kandrdasem hbitě přikryli vypařovací tvarůžek,který si pak pařil jak chtěl,ale již v ústech našich zmíněných indiánů společně s palačinkami.
Tak jsme vyzráli nad vypařovacím tvarůžkem. Haůůů !